Osian Roberts

 

Osian Roberts - saxofonista, skladatel a aranžér
(Wales)

 

Co Vás přivedlo k saxofonu?

 

Jsem z velmi muzikální rodiny, takže pro mě bylo téměř nevyhnutelné, abych dříve nebo později začal hrát na nějaký nástroj. Můj otec je operním pěvcem, děda z matčiny strany byl skladatelem vážné hudby, pedagog a uměl hrát na několik nástrojů. A tak se moje matka učila na hoboj a její tři bratři hráli na čelo, flétnu, klarinet, kytaru, fagot atd. (a všichni uměli na klavír!), takže mě vážná hudba vždy obklopovala.

 

Vzpomínám si, jak jsem si poprvé pomyslel “opravdu chci umět hrát na nějaký nástroj”. Bylo to na Vánoce, když se sešla celá rodina a můj starší bratranec vytáhl trubku a začal hrát “When The Saints Go Marchin’ In” („Když Svatí pochodují“) a všichni, kdo uměli hrát na nástroj (což v podstatě byli úplně všichni kromě mě), se přidali. To mi muselo být takových čtyři nebo pět let, pamatuji si, že jsem byl nadšený z hudební spontánnosti, ale zároveň jsem byl smutný, že se nemůžu přidat.

 

Řeči stranou, nic jsem pro to doopravdy neudělal, dokud mi bylo asi devět let, to jsem poprvé slyšel “In The Mood” od Glenna Millera v rádiu a úplně mě to dostalo. Zeptal jsem se matky, který hudební nástroj hrál melodii, a ona mi odpověděla, že saxofon a od té doby to začalo. Chvíli poté jsem viděl saxofon ve výloze obchodu a pomyslel jsem si, že je to nejúchvatnější nástroj, který jsem kdy viděl (nikdo na něj v mé rodině nehrál) a stalo se mou životní misí si pořídit saxofon a naučit se na něj. Pořád se snažím!

 

Co hledáte v hudbě a co Vás na ní těší?

 

Upřímně, myslím, že na základní rovině se můj hudební vkus od narození moc nezměnil (i když doufám, že moje hudební znalosti se od té doby zlepšily!). Vždy jsem tíhnul k hudbě, co je zajímavá harmonicky a melodicky, čímž myslím hudbu, která mě uchvátí emocionálně. Fascinuje mě, jak změna akordu nebo tonality může v mžiku změnit moje emoce, jak střídání harmonií může dát jedné notě různé pocity.

 

Dávno předtím, než jsem cokoliv věděl o hudbě nebo jsem vůbec pomyslel na to, stát se muzikantem, miloval jsem skladby jako je Pavana Gabriela Faurého, Chopinovo Preludium e moll (které má matka často hrávala na klavír) nebo Mozartovu 40. Symfonii a podobně. Tato hudba mě vždy zastavila, vtáhla a opravdu mě dojala. Proto tolik věřím, že člověk nemusí rozumět hudební teorii k tomu, aby hudbu ocenil. Také jsem miloval hudbu se silným pulzem, takže když něco bylo groovy a zároveň mělo zajímavou harmonii (písně jako Lovely Day od Billa Witherse nebo Harvest For The World od Isley Brothers), tak jsem to fakt miloval. Dlouho jsem se moc nesoustředil na texty, až později, v době, kdy se mi začal líbit Frank Sinatra (pravděpodobně proto, že jsem zpěvákům do té doby nikdy nerozuměl, ale Frankovi je rozumět skvěle!).

Stručně řečeno, vždy se mi líbily krásné melodie, harmonie a dobrý groove. Je mi jedno, jestli je to nové nebo staré nebo jaký je to žánr nebo jestli je to originální nebo ne, když to splňuje jeden nebo více z těchto elementů a je to hráno s láskou a přesvědčením, dost pravděpodobně se mi to bude líbit!

 

Čím je pro Vás jazz jedinečný?

 

Má všechny zmiňované prvky a více: nenajdete víc vzrušující a napínavé melodie, než sóla Birda nebo Coltranea, harmonie krásnější, než melodie Gershwina, Colea Portera, Jeromea Kerna, Jimmyho Van Heusena a ostatních skladatelů, jejichž standardy tvoří “Great American Songbook” (základ jazzového repertoáru); a ještě jsem neslyšel silnější grooves, než od Elvina Jonese, Art Taylora, ‘Phillyho’ Joea nebo Louise Hayese. A navrch tomu všemu, jazz má – více než v jiných žánrech hudby- element spontánnosti, díky obrovské roli improvizace. Je to jedno z mála umění, kde tvůrce slyší dokončené dílo ve stejnou chvíli, jako obecenstvo. Každý člen jazzového kvartetu má svou předepsanou roli, ale v rámci té role má hodně volnosti, a tak každý muzikant může v jakékoliv chvíli změnit náladu a směr hudby, a to dělá hraní – a doufám, že i poslouchání – velmi vzrušující.

 

Řekněte nám o svém novém kvartetu…

 

Často hraji v kapelách jiných lidí, takže se opravdu těším na příležitost vybrat si a zahrát některé z mých nejoblíbenějších skladeb - převážně standardy, které se často nehrají – s některými z mých nejoblíbenějších hudebníků. Jako jazzový hudebník si nemůžete přát více!

 

 

Co říkáte na jazz klubu U Malého Glena?

 

Myslím, že jazz je intimní hudba, sdílený zážitek se všemi přítomnými, jak s muzikanty, tak i s obecenstvem. Takže čím blíž jste k muzikantům, tím líp, a proto je U Malého Glena mým oblíbeným místem ke hraní!

  TRIP ADVISOR

TRIP ADVISOR

 

 

happzy

  KAŽDOU STŘEDU

 

 

 

 

NAJPONK 

 


Najponk

nekompromisní  jazz&blues pianista se svou kapelou

 

podrobnosti najdete v našem  PROGRAMU

 

  KAŽDÉ ÚTERÝ

Roman Pokorny

 

 

ROMAN

POKORNÝ

BAND

 

dva rotující projekty

 Zlatý anděl a další ceny. 

 



  KAŽDÉ PONDĚLÍ

 

 

 

RENE TROSSMAN
BLUE MONDAY

...PURE CHICAGO BLUES!
 

Blues Matters magazine

  PŘIJĎ SI ZAHRÁT!

http://malyglen.cz/data/malyglen/galleries/2265/hungry_to_play.jpg


 

popadni nástroj a

 

PŘIJD' HRÁT!

made in INTRIKA – creative studio / powered by Elastic CMS © 2010